Generace počítačů
Počítače první generace byly velice primitivní. Operační instrukce byly "šity" vždy na objednávku, přesně na míru, podle toho, jaký specifický úkol měl ten který počítač plnit. Neexistoval žádný software alespoň minimálně sjednocený, ale každý jednotlivý počítač měl svůj vlastní program zakódovaný v konkrétním strojovém kódu, který byl uložen převážně na přenosných médiích. Z tohoto důvodu bylo programování velice obtížné a navíc tím byla omezena rychlost a všestranná použitelnost všech počítačů. Počítač mohla používat vždy pouze jedna osoba, nikdy ne více lidí najednou. Vstupy a výstupy byly prováděny pouze pomocí děrných štítků a papírové pásky rychlostí několika set znaků za sekundu na vstupu a rychlostí do třiceti znaků na výstupu. Rozměry těchto počítačů byly na celou budovu a byly díky hlavním součástkám - elektronkám byly velice poruchové. V průběhu 2.světové války vlády pro válečné účely vyvíjely šifrovací počítače a počítače pro výpočty třeba raketové trajektorie. Postupně se počítače staly spolehlivými,i když zabíraly celý dům.
Druhou generaci počítačů ovlivnil vynález polovodičů ve formě tranzistorů a diod, který nahradil neohrabané elektronky. První takovýto počítač byl sestaven ve Spojených státech a jmenoval se Tradic. Ve druhé generaci staré děrné štítky nahradily magnetické nosiče dat - magnetické pásky a disky. Ty zaznamenaly více dat a hlavně byly mnohokrát méně objemné. Objevily se i první programovací jazyky, takže už neměl každý počítač svůj programovací jazyk.
Tranzistory z druhé generace nebyly zase tak oslnivé, zvláště proto, že vydávaly velké množství tepla, které pálilo počítač zevnitř. Vědec Noyce proto vynalezl integrovaný obvod z křemíku. Nástup křemíku byl hodně pokrokový a od té doby se každý rok kapacita křemíkových obvodů zdvojnásobuje. Tento vědec založil světoznámou společnost Intel. V této době počítače zabíraly už "jenom" jednu místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly.
Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu více:
Generace
|
rok
|
Konfigurace
|
Rychlost(operací)
|
Součástky
|
0.
|
1940
|
Velký počet skříní
|
Jednotky
|
relé
|
1.
|
1950
|
Desítky skříní
|
100-1000
|
elektronky
|
2.
|
1958
|
Do 10 skříní
|
tisíce
|
tranzistory
|
3.
|
1964
|
Do 5 skříní
|
desetitisíce
|
Integrované obvody(LSI)
|
4.
|
1981
|
1 skříň
|
Desítky milionů
|
Integrované obvody(VLSI)
|