J. von Neumannovo schéma
John von Neumann navrhl krátce po druhé světové válce schéma počítače, které je s malými úpravami platné dodnes. Činnost počítače řídí řadič, který vydává povely všem ostatním částem, tedy vstupním a výstupním zařízením, operační paměti a aritmeticko-logické jednotce (ALU). Velmi nepružně vytvořené schéma ENIACu přetvořil původem maďarský matematik John von Neumann (1903 - 1957). Jeho mnohem univerzálnější počítač byl nazván EDVAC a byl dokončen v Bellových laboratořích roku 1951.
Principy činnosti počítače podle von Neumanna:
- do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí program pro provedení výpočtu
- do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí data, se kterými program bude pracovat
- provede se výpočet v ALU, která je řízená řadičem. Mezivýsledky jsou ukládány do paměti.
- po provedení výpočtu jsou výsledky poslány na výstupní zařízení
- do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí program pro provedení výpočtu
- do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí data, se kterými program bude pracovat
- provede se výpočet v ALU, která je řízená řadičem. Mezivýsledky jsou ukládány do paměti.
- po provedení výpočtu jsou výsledky poslány na výstupní zařízení
Odlišnosti dnešních počítačů:
- možnost umístění v počítači více procesorů
- multitasking (paralelní zpracování více programů)
- program se nemusí do paměti zavádět celý, ale po částech
- existují vstupně-výstupní zařízení
- multitasking (paralelní zpracování více programů)
- program se nemusí do paměti zavádět celý, ale po částech
- existují vstupně-výstupní zařízení
Harwardská koncepce počítačů
Na rozdíl od von Neumannovy koncepce předpokládá existenci oddělené paměti pro programy a pro data. Tato koncepce se častěji využívá jednoúčelově.
Na rozdíl od von Neumannovy koncepce předpokládá existenci oddělené paměti pro programy a pro data. Tato koncepce se častěji využívá jednoúčelově.
